I stravovací skupina byla třeba

Ač se vám mohlo zdát, že stravovací skupina nebyla na letošních Světových dnech mládeže třeba, protože účastníci chodili na jídlo do restaurací (skrze speciální stravenky), opak je pravdou. Stravovací skupina byla důležitou součastí dobrovolnického týmu. Jeden z jejích členů, Jarek (34) nám na naše otázky odpoví právě dnes.

1. Můžeš nám představit, v jaké jsi byl skupince a co to obnášelo? Jak probíhal Tvůj běžný den?

Již tradičně jsem se přihlásil do mé oblíbené skupinky a to do Stravovací, kde mě a mé kolegy čekalo v přípravném týdnu před vlastním setkáním zajistit stravu cca 80 hladovým krkům.

Můj běžný den v tomto týdnu byl v celku monotonií: Ráno se vstalo, připravili jsme snídani, sbalili věci potřebné pro uvaření večeře, přesunuli se do kostela a přilehlých prostor, kde jsme diky liturgické skupince dostali místnost, a  odešli  popřípadě odcestovali metrem do OD řetězce , kde jsme nakoupili část potravin pro přípravu studeného oběda a potraviny pro uvaření teplé večeře, někteří z nás navštívili ještě obchod řetězce Dia%, kde měli velice levné ovoce a zeleninu. Poté jsem připravili studený oběd pro naše vděčné strávníky a současně započali s přípravou večeře. Takto vypadal program  dnů od příjezdu do Madridu až do nedělní snídaně, kdy jsme po mši šli společně po skupinkách na oběd do restaurace, abychom se připravili na velké stěhovaní, které proběhlo po 14:00  z prozatímního ubytování v místí Charitě do školy, která se stala Českým Národním Centrem. Zde jsme připravili večeři, a šli spát, jelikož další den již přijížděli účastníci. V pondělí jsme ještě přichystali snídani a oběd a pro ty človíčky z přípravného týmu, co věděli že se nestihnout, stavit někde na večeři (na večeři již byli stravenky) jsme šli shánět něco do žaludku ( pozn. redakce - účastníci SDM v Madridu měli k disopzici stravenky, na které jim během setkání vydali  jídlo v jakékoliv restauraci či stravovacím zařízení. Pro poutníky byla většinou připravená speciální "meníčka"). V blízkosti naší školy jsme objevili Fast Food s názvem TELEPIZZA, kde jsme na celý týden zakotvili a obědy i večeře jsme pro naše hladové sestry a bratry z ostatních skupinek přípravného týmu vyzvedávali a jelikož měli na vyber ze 4 pokrmů, dalo se to obměňovat celkem v pohodě, až do doby kdy jsme jim některé pokrmy úplně vyjedli.

To by bylo asi vše k mému zapojení v přípravném týmu.

2.  Bylo to pro Tebe první setkání tohoto typu?

Nebylo. Vzhledem k tomu, že jsem již poněkud starší osoba a na různé setkání jezdím již od roku 1992, jsem se v roce 2002 rozhodl, že již nebudu jen využívat práce ostatních, ale zapojím se aktivně a nabídnu své pomocné ruky pro zdar setkaní ve Žďáře nad Sázavou. Od tohoto setkání již jezdím na další jako pomocník.

3.  Proč ses rozhodl prožít Světové dny mládeže jako dobrovolník?

Jak jsem napsal v předchozí odpovědi, jsem starší osoba, která již prošla dost setkání na to,aby mohla zase věnovat něco ze sebe pro ostatní. Do přípravného týmu jsem se automaticky přihlásil a byl jsem přijat (letos to bylo lehké, stravovací tým totiž vedla moje milovaná sestřička).

4. Jaké pro Tebe bylo prožít Světové dny mládeže jako dobrovolník?

Je to něco úžasného tvořit společenství lidí, kteří obětuji pohodlí a snaží se pro ostatní účastníky, vytvořit program, prožít mši s tolika mladými (pocházím z pohraniční vesničky, jenž byla součástí Sudet a kde je jen 5-6 mladých lidí a člověk si říká je nás málo a pak tu vidí, že nás málo rozhodně není a naplní to zase odvahou něco nového tvořit).

5. Mohl ses zúčastnit běžného programu?

Mohl jsem se zúčastnit, ale obětoval jsem to ve prospěch těch z naší skupinky, co ještě tolik setkaní nezažili, a rád jsem přijal službu, kterou jsem vykonávali.

6.  Co Ti přineslo Světové setkání mládeže? Chceš něco vzkázat těm, co se rozhodují, zda se zapojit do příprav Celostátního setkání mládeže ve Žďáru nebo jinak pomáhat v Církvi?

Setkání s Bohem, s přáteli z předchozích setkaní ať už světových, celostátních či jen diecézních, získání nových přátel, odvahu tvořit něco i v mé mateřské farnosti

Pokud se rozhoduješ jet do Žďáru na CSM 2012 a váháš zda pomoci či ne s přípravou – vol tu pomoc, je to sice náročnější než jen přijet a poslechnout si katechezi, zúčastnit se mše svaté, poslechnout si nějakou tu přednášku či svědectví, ale to nepohodlí Ti vyváží nové zážitky něčeho jiného, rozzářené úsměvy, těch co přijeli jako účastníci, nové kamarády a co s pomoci v Církvi, jdi do toho také, pokud nevíš co teď dělat zkus volontariat, anebo jen tak pomoci knězi ve farnosti (většina to uvitá s otevřenou náručí a to mi můžeš věřit, já již  pátým rokem pracuji jako pastorační asistent v děkanátu a vím jak moc kněží touží po mladých pomocnících, kteří jim třeba pomohou otevřít cestu k dalším mladým).